Occupation: důstojníci;politici

Biography / historiography: Narozen 18. ledna 1916 v Praze; zemřel 15. června 2001 tamtéž. Učitel, důstojník čsl. armády, veřejný činitel, zakladatel české faleristiky a světově proslulý sběratel řádů a vyznamenání. -- Jeho otec Josef Měřička (1866-1930) pocházel ze staré jihočeské mlynářské rodiny, vystudoval učitelský ústav a přes různá působiště se postupně vypracoval na ředitele měšťanských škol v České Skalici. Byl výborným entomologem a také veřejně angažovanou osobností (starosta místního Sokola a kandidát za Československou stranu národně socialistickou do Senátu Československé republiky. -- Matka Václava Měřičky, Emma Měřičková (1873-1918), pocházela z rodiny českoskalického lékaře MUDr. Augusta Kordiny. V důsledku brzkého úmrtí obou rodičů sehrál důležitou roli ve výchově mladého Václava také strýc August, bratr Emmy, který po svém otci převzal funkci osobního lékaře rodiny Schaumburg-Lippe. Opomenout bychom neměli ani Václavova kmotra, za nějž byl vybrán velmi příznačně PhDr. Václav Řezníček, českoskalický rodák a ředitel Knihovny Národního muzea.-- Václav Měřička začal chodit do Obecné školy v České Skalici, dále pokračoval v německé škole v Hermannseifen u Jánských Lázní a nakonec v Provodově. V roce 1927 nastoupil do náchodského reálného gymnázia. Přáním Josefa Měřičky bylo, aby se syn stal učitelem. Proto Václav nastoupil v roce 1931 do učitelského ústavu v Hradci Králové. Zde v roce 1935 odmaturoval. Tou dobou již jeho výchovu řídil strýc August, který se po smrti Josefa Měřičky stal Václavovým poručníkem. MUDr. August Kordina kladl velký důraz na znalost cizích jazyků. Václav se učil francouzsky, prázdniny trávil v Německu a po ukončení učitelského ústavu studoval angličtinu na English Language Institut. V letech 1936-37 složil v Praze státní zkoušky z němčiny a angličtiny. Své jazykové znalosti i nadále rozšiřoval. Údajně dobře ovládal i ruštinu, španělštinu a měl solidní znalosti latiny a řečtiny. -- Po ukončení studií působil dočasně jako učitel němčiny, ale již v roce 1936 nastoupil vojenskou službu u dragounů. Mnichovská dohoda znamenala pro něj převelení k Zemskému velitelství do Brna, kde působil jako překladatel. Po okupaci krátce pracoval u exportního oddělení firmy Baťa a vzápětí u spolupracující německé firmy s úkolem sledovat situaci a vývoj v kožedělném průmyslu. Po osvobození v letech 1945-1948 byl osvětovým důstojníkem čsl. armády a poté opět působil v kožedělném průmyslu až do 50. let, kdy začal pracovat ve společensky důležitých funkcích (1954-1976 poslanec ONV v Praze 6; 1960-1971 uvolněný člen rady ONV pověřený řízením zdravotnické komise, později komise sociálního zabezpečení a komise pro životní prostředí; 1971-1981 vedoucí sekretariátu ministra při vládě ČSR; 1981-1986 poslancem České národní rady, kde pracoval jako člen zdravotního a sociálního výboru a stálé pracovní skupiny předsednictva pro obranu a brannou výchovu obyvatelstva; 1966-1976 člen ústředního výboru a dále člen předsednictva Čsl. strany lidové; 1975-1984 předseda Městské organizace v Praze a člen předsednictva městského výboru Národní fronty v Praze). -- Pro budoucí sběratelský a odborný zájem Václava Měřičky měla zásadní význam vazba s rodinou Kordinů. MUDr. August Kordina starší byl od r. 1861 poslancem Sněmu Království českého a stejně jako jeho syn obdržel za své aktivity mnohá rakouská a německá vyznamenání, která mohl Václav při návštěvách obdivovat. Strýc navíc svému chráněnci vymohl u prince Bedřicha Schaumburg-Lippe možnost shlédnout sbírku řádů a vyznamenání na náchodském zámku. Právě tato událost údajně přivedla Václava na myšlenku se řádům vědecky věnovat. V roce 1941 po smrti strýce zdědil všechna rodová vyznamenání a základ jeho sbírky byl tak položen. Další důležitý impuls pro jeho sběratelství přineslo manželství s baronkou Elsou Špačkovou. Seznámili se, když Václav učil jízdu na koni v jízdárně paní baronky. (Elsa byla druhou manželkou Jana Špačka ze Starburku 1877-1945. Rodina zbohatla na poštovním podnikání. Jako vlastníci stájí v Praze pronajímali koně c. k. poštovní službě. Šlechtický titul získali v roce 1908, když před tím koupili hrad Kokořín). Díky známostem baronky Špačkové se Měřička dostal do šlechtického prostředí, kde mohl snadněji rozvinout svoji sběratelskou činnost. Řada předmětů z jeho sbírky pochází právě z darů české, ale i evropské šlechty. Celou kolekci 3 146 řádů a vyznamenání předal v roce 1997 Národnímu muzeu v poctě kurátorce numismatického oddělení PhDr. Jarmile Háskové, CSc. -- Václav Měřička nebyl „pouhým“ sběratelem řádů a vyznamenání, ale usiloval i o jejich vědecké zpracování. Vedle čtyřiceti samostatných titulů sepsal desítky článků, uveřejněných převážně v časopisech Drobná plastika, Slezský numismatik, Numismatické listy, The Medal Collector (USA), INFO (NSR), Bulletin Jecod (Švýcarsko) atd. Řešil většinu problémů světové faleristiky minulosti i současnosti. Stal se prvním syntetikem řádů a vyznamenání Rakouska-Uherska a teoretikem faleristiky mezinárodního formátu, kterému se mimo jiné podařilo prosadit užívání názvu faleristika pro disciplínu řádů a vyznamenání, do 2. světové války nepoužívaného. -- Mimořádné organizační schopnosti uplatnil jako dlouholetý člen Československé společnosti drobné plastiky (od r. 1955) ve funkci místopředsedy (1957-1963) a předsedy (1963-1984, dále čestným předsedou), který se zasloužil o dobrou spolupráci této společnosti s Českou numismatickou společností. -- Inicioval i se stal autorem řady výstav, z nichž nejvýznamnější (spolu s dr. M. Mudrou) byla instalována roku 1962 v pražské Loretě pod názvem: „Mince, medaile a řády ve službách společnosti“. V roce 1995 pak ve spolupráci s PhDr, Jarmilou Háskovou představil v Panteonu Národního muzea výstavu „Řády a vyznamenání České republiky a jejich předchůdci“. -- Rozsáhlá byla jeho spolupráce s vědeckými institucemi, především světovými muzei (Muzeum Čestné legie v Paříži, Vojensko-historické muzeum v Bělehradě, Varšavě, Cetini, Historické muzeum v Moskvě, Barceloně, Mexiku atd.) Doma spolupracoval s Vojenským historickým muzeem v Praze, Památníkem bitvy u Slavkova a především s Národním muzeem v Praze. Od roku 1982 předsedal poradnímu sboru pro sbírkotvornou činnost numismatického oddělení, figuroval jako člen redakční rady Numismatických listů a předsedal numismatické sekci Společnosti přátel NM. Dne 5. února 1996 byl na slavnostním zasedání v přednáškovém sále Národního muzea při příležitosti jeho osmdesátin oceněn Medailí Národního muzea. -- Stal se čestným členem Société Phaleristique de Suisse a Freundes und Förderkreis des Deutschen Ordens Museums (München) a dalších kuratorií světových muzeí v USA, Anglii, Francii, Rakousku, Švýcarsku, Dánsku, Švédsku atd.

Books / library description: Dar Václava Měřičky zahrnoval „pouze“ tu část jeho původní knihovny, která se týkala řádů a vyznamenání. Celkem se jednalo o 446 titulů, časopisů, aukčních katalogů a faleristických knih z celé Evropy a výjimečně i ze zámoří (počet svazků: 683). Dar byl předán společně se sbírkou řádů a vyznamenání v roce 1997. -- Po sepsání a zkatalogizování v Knihovně Národního muzea byla odborná faleristická literatura uložena v depozitářích Numismatického oddělení NM. pod označením „Měřičkova knihovna“. Knihy jsou v oddělení rozděleny podle sedmnácti zeměpisných oblastí od Balkánu a Pyrenejského poloostrova po Skandinávii. Samostatně stojí příručky a tituly obecného rázu. V každé skupině jsou pak knihy řazeny abecedně dle autorů. Toto uspořádání dovoluje seznámit se snadno s řády určité země, aniž by čtenář musel znát jméno autora, kterého hledá. Zvlášť byly vyčleněny numismatické knihy, časopisy, aukční katalogy a duplikáty. -- Mezi dva nejstarší tisky v Měřičkově knihovně patří „Les Ordonnances de l´Ordre de la toison d´or“, tištěné ve Vídni u Jana Tomáše Trattnera v roce 1757, které byly podle vlastnické značky původně v knihovně jiného faleristy Karola Holáska. Ještě starší je kopie „Zřízení Nejjasnějšího, a Nejwyššího Ržádu Růna, neboližto Beránka Zlatého. Z Francauzské Ržeči w Latinskau a potomně z Ržeči Latinské w Jazyk Cžeský před lety přeložené“, vydané v Praze u Štěpána Bíliny v roce 1622. Kniha je věnována Zdeňkovi Vojtěchovi z Lobkovic a souvisí s jeho řádovou promocí v srpnu 1621. Kopii knihy si Václav Měřička pořídil v knížecí lobkovické knihovně. Ostatní svazky v Měřičkově knihovně pocházejí z 19. a 20. století. -- Specializované časopisy zastupují Bulletin Société suisse de phaléristique 1982–1999, Der Herold 1967–1999, The Medal Collector 1962–1989, Ordenskunde 1958–1980 a Signum 1988–1997.

Provenance records description: Měřičkova knihovna je nadále obohacována o nové přírůstky. Knihy z původní sbírky jsou odlišeny Měřičkovým vlastním exlibris: Heraldické exlibris složené ze dvou vzájemně se překrývajících řádů. Spodním je Armádní kříž z let 1813-1814 zvaný dělový (Založen Františkem I. jako pamětní vyznamenání pro vojáky-účastníky osudových střetnutí s Napoleonovými vojsky. Kříž byl ražen z ukořistěných děl. Popsán Václavem Měřičkou v několika publikacích) Vrchní řád, částečně překrývající onen spodní, je Český šlechtický kříž (Nejstarší a nejvzácnější české vyznamenání, udělené Františkem I. v roce 1814 třiceti sedmi členům české šlechtické gardy, která doprovázela císaře od roku 1813 do Napoleonovy porážky. Vyznamenání se stalo předobrazem pro Československý řád Bílého lva v roce 1922. Václav Měřička získal toto vyznamenání udělené Janu Nepomukovi Dačickému v roce 1948 do své sbírky. Jeho studiu se soustavně věnoval, uskutečnil o něm několik přednášek i výstav. Více viz: Václav MĚŘIČKA, Český šlechtický kříž a s ním spojená moje historie. In: Numismatické listy. Praha: Národní muzeum 51, č. 2 - 4 (1996,) s. 33-39, 69-74, 100-103.). Při katalogizaci byly knihy navíc označeny razítkem: NM Měřička. Ve velké části knih lze najít stopy po původním vlastníku (poznámky na vložených listech papíru, parte, vizitky a další drobné písemnosti). Novější knihy nesou velmi často vřelé věnování autora a jsou tak svědectvím o bohaté síti kontaktů Václava Měřičky se zahraničními badateli. Neméně časté jsou i provenienční záznamy předcházejících vlastníků (exlibris Karola Holáska, Josefa Dobrého, Františka Hejla Mračovského, atd.; razítka: Bücherei der Artillerie-Schule Jüterbog, Bibliothek des Militär wissenschaftlichen Vereins in Josefstadt, Karel Schröter ve Vysokém nad Jizerou, Hynek Haitaš, Archiv B. Leidl, atd.; autografy)

Relevant archival documents: Měřičkova knihovna přes své nesporné kvality tvořila pouze menší část daru předaného Národnímu muzeu v roce 1997. Hlavní část představovala jeho světově proslulá sbírka řádů a vyznamenání v počtu 3146 kusů. Dar Václava Měřičky představuje druhý největší dar numismatickému oddělení v historii. Darována byla v roce 1997 v poctě kurátorce PhDr. Jarmile Háskové, CSc. Zahrnuje domácí i zahraniční řády a vyznamenání s mnoha unikáty (celkem zastoupeno 62 zemí světa, nejvíce z německých zemí a Rakouska, dále 24 souborů vyznamenání různých osobností, např. generála A. A. Brusilova). Národní muzeum se při podpisu darovací smlouvy zavázalo, že sbírka bude zachována jako celek a pod označením „Měřičkova sbírka“ bude postupně zpřístupňována veřejnosti formou dlouhodobých výstav a expozic. V roce 1999 byla vytvořena expozice v budově NM: Řády a vyznamenání evropských zemí 19. a počátku 20. století. V rámci nových expozic pro zrekonstruovanou budovu Národního muzea by "Měřičkova sbírka" měla být využita pro výstavu: Dějiny 19. a 20. století - Politika a Válka. Součástí daru byl rovněž archivní fond uložený v Numismatickém oddělení (dokumentace k jednotlivým dekoracím, přípravné materiály k výstavám včetně té v roce 1999 v NM, vlastní články, časopisy, rukopisy, korespondence, fotodokumentace, soupis darů NM a poslední vůle), který stále čeká na zpracování. Dále byla předána kolekce 112 papírových platidel a v roce 2001 ještě dvě miniatury (Franz Fahrländer: Miniatura kyrisníka, bez data; Frant. Xaver Zalder: Kristián Vincenc Waldstein, 1815).

Bibliography:
Jarmila HÁSKOVÁ, Příloha k Numismatickým listům XLI, 1986 vydaná k příležitosti životního jubilea V. Měřičky.; Ladislav HARTMAN, Václav Měřička má blízko k našemu kraji. In: Náš čas, č. 25 (18. 6. 1996).; Jan HŮLA, Všechny metály Václava Měřičky. In: Květy, č. 48 (2000).; Václav MĚŘIČKA, Český šlechtický kříž a s ním spojená moje historie. In: Numismatické listy. Praha: Národní muzeum 51, č. 2 - 4 (1996,) s. 33-39, 69-74, 100-103.; R. HÁNA, Řády a vyznamenání České republiky a jejich předchůdci. In: Numismatické listy. Praha: Národní muzeum 51, č. 2 (1996,) s. 62-63.; Jarmila HÁSKOVÁ, Slavnostní zasedání k osmdesátinám V. Měřičky v Národním muzeu. In: Numismatické listy. Praha: Národní muzeum 51, č. 2 (1996,) s. 63.; Jarmila HÁSKOVÁ, Mimořádný dar pana Václava Měřičky numismatickému oddělení Národního muzea. In: Numismatické listy. Praha: Národní muzeum 53, č. 2, (1998,) s. 62.; T. KLEISNER, Měřičkova knihovna. In: Numismatické listy. Praha: Národní muzeum 61, č. 2, (2006,) s. 78-79.; http://www.nm.cz/Historicke-muzeum/Oddeleni-HM/Numismaticke-oddeleni-Narodniho-muzea/Sbirkove-fondy-Numismatickeho-oddeleni-NM/Merickova-knihovna/; http://www.novanobilitas.eu/rod/spacek-ze-starburgu; http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/84331/start/-1

S U P P L E M E N T S:
Exlibris Václava Měřičky (foto).
Věnování v knize: Prince Dimitri ROMANOFF, The Orders, medals and history of Montenegro, 1988 (foto).
Začerněná původní provenience: razítko Bibliothek des Militär wissenschaftlichen Vereins in Josefstadt (foto).
Exlibris Karola Holáska a Václava Měřičky v knize: Jan Tomáš TRATTNER, Les Ordonnances de l´Ordre de la toison d´or. Vídeň 1757 (foto).
Exlibris Josefa Dobrého a Václava Měřičky v knize: Jules Martin de MONTALBO – Raymond RICHEBÉ, Armoiries et décorations. Paris 1901 (foto).
Václav Měřička při potvrzování předání své sbírky řádů a vyznamenání Národnímu muzeu (foto).
Pohled do expozice: Řády a vyznamenání evropských zemí 19. a počátku 20. století v Národním muzeu.

Image Gallery:

Měřička, Václav 1916-2001

Měřička, Václav 1916-2001