Kruliš-Randa, Otokar, dr. h. c., 1890-1958

Kruliš-Randa, Otokar, dr. h. c., 1890-1958

Dokumenty ke stažení
Detail
MARC
Pole Ind Obsah pole
1 kpw3244848
3 CZ-PrLNM
5 20180524154606.2
8 140318|n|acnnnaabn-----------n-a|a------
40 ## $a ABA010
100 1# $a Kruliš-Randa, Otokar, $c dr. h. c., $d 1890-1958
150 $a měšťanské knihovny
370 $a Praha $b Mírov $f Vídeň $c Česko
374 $a průmyslníci
374 $a stavební inženýři
375 $a muž
670 $a ŘEHÁČEK, Karel. Konfiskace majektu Otokara Kruliše-Randy a jeho rodiny pro roce 1945. In: Sborník prací z historie a dějin umění : Klatovsko. Sv. 5. Klatovy : Galerie Klatovy / Klenová, 2008, s. 267–282.
670 $a GRUND, Antonín. Otakar Kruliš-Randa bibliofil. Český bibliofil. 1939, roč. 11, č. 2, s. 88-91.
670 $a BRODSKÝ, Pavel. Rukopisy Otakara Kruliše-Randy v Knihovně Národního muzea. Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků. Praha : Národní knihovna, 1990, s. 19-30.
670 $a DRAGOUN. Michal. Eduard Langer, Otokar Kruliš-Randa a středověké rukopisy jejich knihoven in: M. Dragoun. Soupis středověkých rukopisů Knihovny Národního muzea – doplňky ke katalogům F. M. Bartoše, J. Vašici a J. Vajse. Praha: Scriptorium, 2011.
670 $a Knihovny významných osobností $u http://www.svkpl.cz/cs/o-knihovne/fondy-svk-pk/knihovny-vyznamnych-osobnosti/
670 $a Knihovny významných českých osobností $u http://www.osobniknihovny.cz/libraryDetail.do?categoryId=7084
670 $a HÁLOVÁ, Marie a LANGHAMMER, Jan. Knihovna Otakara Kruliše-Randy : exlibris, supralibros a razítka v části Krulišovy knihovny. In: Sborník pro exlibris a drobnou grafiku. Praha: Spolek sběratelů a přátel exlibris, 2012, s. 48–55.
670 $a KLAUSNEROVÁ, Eva. Prvotisky Státní vědecké knihovny v Plzni. Plzeň: Státní vědecká knihovna, 1990. Rejstřík prvotisků z knihovny Otokara Kruliše-Randy na s. 191–193.
678 0# $a Stavební inženýr. Narodil se 28. 4. 1890 v Praze. Po dokončení reálky v Ječné ulici byl přijat ke studiu stavebního inženýrství na ČVUT. Studium ale zakončil po přerušení až po první světové válce – během ní byl odveden a sloužil v Tyrolsku a později v Mukačevu. V době své vojenské služby se v roce 1916 oženil s Helenou Lusumovou, s níž měl tři dcery. Od roku 1918 pracoval pro Báňskou a hutní společnost se sídlem ve Vídni, nejprve jako její pražský reprezentant, později jako náměstek generálního ředitele a od roku 1927 jako generální ředitel. Z tohoto místa byl v roce 1941 penzionován. Kromě toho byl činný v řadě dalších správních a dozorčích rad, z významných funkcí byl mj. prezidentem Československé plavební společnosti, předsedou Svazu majitelů dolů a v letech 1939–1941 předsedou Ústředního svazu československých průmyslníků, resp. Ústředního svazu průmyslu pro Čechy a Moravu. Kromě hospodářské „praxe“ působil také v Národohospodářském ústavu při České akademii věd a umění a na Vysoké škole báňské v Příbrami, kde mu byl roku 1931 udělen čestný doktorát technických věd. V roce 1940 zakoupila Krulišova rodina velkostatek Defurovy Lažany, kde pobývala v době druhé světové války. Sám O. Kruliš-Randa byl v roce 1941 pro svůj odpor vůči Němcům zbaven významných hospodářských funkcí. S blížícím se koncem války jej K. H. Frank požádal, aby spolu s dalšími představiteli protektorátního politického a hospodářského života jednal v Bavorsku o přechodu německé branné moci do amerického zajetí, ovšem O. Kruliš-Randa tuto žádost odmítl. Po skončení druhé světové války byl vzat do zajišťovací vazby a v roce 1946 obviněn ze spolupráce s nacisty. Hlavní líčení před Národním soudem, zřízeným pro zvláště důležité případy a osoby, které proběhlo v prosinci 1946, ovšem prokázalo zmanipulovanost řady svědectví a O. Kruliš-Randa byl zproštěn obžaloby. Další vlnu perzekucí musel spolu se členy své rodiny snášet po roce 1948. V letech 1948–1949 byl vězněn za napomáhání k opuštění republiky, léta 1949–1950 strávil v pracovním táboře, v roce 1953 byl opět zatčen za údajnou velezradu a o rok později odsouzen k jedenáctiletému trestu. Ve vězení na Mírově 14. 2. 1958 zemřel. V roce 1969 byl rehabilitován. -- Propagátor a mecenáš československého šachu (v letech 1940–1945 starosta Ústřední jednoty českých šachistů). $u http://www.provenio.net/PROVENIO/AUTORITY/KRULIS-RANDA/kapka99-1.jpg
680 $a Charakteristika knižní sbírky: $i Bibliofilské zájmy O. Kruliše-Randy, zprvu hlavně o staré tisky, se datují již do doby po první světové válce. Jeho sběratelská činnost se v té době orientovala na prvotisky, jazykově české tisky a šířeji bohemika 16.–17. století, přičemž zvláštní pozornost věnoval dílu českých humanistů. Po přestěhování knihovny do Prahy v roce 1930 se Krulišův sběratelský záměr postupně rozšířil i na bohemikální rukopisy a tisky z tiskárny Giambattisty Bodoniho. Část knihovny byla převzata 30. 10. 1950 Státním zemědělsko-lesnickým archivem v Horšovském Týně (dnes součást Státního oblastního archivu v Plzni), větší část knihovny získala později Státní studijní knihovna v Plzni (dnes Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje). Definitivní rozdělení mezi těmito institucemi bylo provedeno v r. 1956, po něm v archivu v Horšovském Týně zůstalo 171 svazků, zatímco většinu (literatura uvádí 4 255 svazků, dle revize z 28.1.2002 je 3 893 svazků) získala plzeňská knihovna. -- Rukopisy jsou dnes uloženy převážně ve sbírce rukopisů Knihovny NM, kam se jejich většina dostala dvěma dary z r. 1952. Několik dalších kodexů bylo do Knihovny NM získáno koupí nebo blíže neurčeným způsobem. V Knihovně NM (Oddělení rukopisů a starých tisků) je z jeho sbírky dochováno 59 rukopisů, převážně středověkých, a podle signatur je možné existenci ca dalších 40 předpokládat. Jednotlivé rukopisy z K.-R. sbírky jsou však dnes uloženy i v Národní knihovně ČR, SVK Plzeňského kraje a v PNP. $5 CZ-PrLNM $5 CZ-PrNK $5 ABE336 $5 PNA001
680 $a Lokace knižní sbírky: $i Po koupi statku Defurovy Lažany v roce 1940 byla Krulišova knihovna – nebo alespoň její podstatná část – přestěhována na zámek. Konfiskace tohoto majetku po druhé světové válce pak znamenala i rozptýlení knihovny. První část knihovny byla převzata 30. 10. 1950 Státním zemědělsko-lesnickým archivem v Horšovském Týně (dnes součást Státního oblastního archivu v Plzni), větší část knihovny ale získala později Státní studijní knihovna v Plzni (dnes Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje). Definitivní rozdělení mezi těmito institucemi bylo provedeno až v roce 1956, po něm v archivu v Horšovském Týně zůstalo 171 svazků, zařazených do příruční knihovny, zatímco většinu (literatura uvádí 4255 svazků) získala SVK Plzeň. Rukopisy jsou dnes uloženy převážně v KNM, kam se jejich většina dostala dvěma dary z roku 1952. Několik dalších kodexů bylo do KNM získáno koupí nebo blíže neurčeným způsobem, jednotlivé rukopisy z Krulišovy sbírky jsou ale dnes uloženy i v NK ČR, SVK Plzeňského kraje a Památníku národního písemnictví.
680 $a Charakteristika nejčastějších provenienčních záznamů: $i Svazky Krulišovy knihovny byly značeny signaturami, tvořenými arabským číslem, písmenem a znovu arabským číslem, pro rukopisy snad byla vyhrazena signatura 8. Jsou zapisovány tužkou obvykle na předním přídeští. V řadě Krulišových rukopisů se objevuje na zadním přídeští tužkou zapsané písmeno K, jeho souvislost s osobou nebo knihovnou ale není stoprocentně jasná. $5 CZ-PrLNM
680 $a Charakteristika dokumentární sbírky: $i Osobní literární pozůstalost je uložena v Národním archivu, fond Rodinný archiv Randů a Krulišů. $5 Národní archiv
856 4# $y Zámecká knihovna Defurovy Lažany $u http://provenio.net/authorities/54572 $9 PROVENIO $3 fmo
856 4# $u http://www.provenio.net/PROVENIO/AUTORITY/KRULIS-RANDA/kapka99-1.jpg $y Portrét O. Kruliše-Randy.
856 4# $u http://www.provenio.net/PROVENIO/AUTORITY/KRULIS-RANDA/Haugwitz.jpg $y Renesanční památník Václava Haugvice z Biskupic z let 1625–1627. Koupeno od Dr. Otakara Kruliše-Randy ze Suchdola dne 21. 6. 1950 (v odd. rukopisů a starých tisků).
998 $a Dragoun, jaka $b jaka
Historie zpracování
Permanentní odkaz